Tajemství Gregoriánských Chórů, Gregorianika, GregorianiX

Tajemství gregoriánského chóru

Vznik původního chóru za účelem zpěvu liturgických textů je tradován do období římského, toho času užívaného latinského jazyka (cantus romanus).

Gregoriánský chór dostal své názvosloví po tehdejším papeži Gregorovi I. (zesnul 604 n.l.)

V oněch dobách se písmo boží v kostelích předčítalo a později nastal trend zpěvu chórů„k popularizaci“ (nudného předčítaní) svatého písma.

Tento zvyk gregoriánských chórů přetrval až do dnešních dob, kdy v případech křesťanských svátků, probíhají tyto liturgické přednesy v podobě zpěvů až do dnes.

Mnoho dnes známých písní, produkovaných gregoriánskými chóry, vznikalo v období 4. až 8. století našeho letopočtu, předlohou těchto písní byly žalmy.

Na počátku vzniku těchto chórů, bylo předávání znalostí týkajících se liturgických písní pouze ústní. Až později, na přelomu 8./9. století, (z dochovaných záznamů) se začaly tyto texty uchovávat a datovat pravidelnou a stálou formu, jakož to i vzhled mnichů, postoj těla, rytmika, výška či hloubka hlasů.

V dnešních dnech jsou nejznámější tyto písně:

„O Virgo Splendens“ „Ameno“

„Vultum tuum” “Benedicta”

“Kyrie eleison” “Gloria in Excelsis Deo”

“Credo” “Sanctus”

“Pater Noster” “Ave Maria Virgo serena”

“Salve regina gregorian chant” “Kant”

“Cheruvim Hymne” “Pozaivskya”

“Ave verum corpus”