Bokomara a Slávek Janoušek

Zahraje nám Bokomara Luboše Javůrka s hostem Slávkem Janouškem! Již v březnu na Šelepce!

Když se řekne Bokomara, možná se tímto slovem bude cítit zaskočen i leckterý jazykovědec. Odkud pochází, co znamená? Slovo je to vymyšlené spisovatelem Kurtem Vonegutem, který ve svém kultovním románu Kolíbka líčí svéráznou filosofii bokononismu a její kultovní rituál boko-maru, spočívající v meditaci za vzájemného se dotýkání chodidly nohou. A právě toto slovo si vybral brněnský muzikant Luboš Javůrek jako základ názvu, když v polovině osmdesátých let zakládal novou kapelu. Dlužno říci, že v té době byl Kurt Vonegut i hostem Divadla na provázku v Brně, a Luboš na besedě s ním byl, takže uhranutí bylo přímo osobní. Bosé chodidlo zdánlivě trčící z plakátu do prostoru bylo ostatně jakýmsi prvním logem skupiny. Od začátku šlo o sestavu folkovou, i když míra elektrifikace kapely se postupně měnila. Luboš už byl v době jejího vzniku uznávaným hráčem na foukací harmoniku, jeho služeb ve studiu nebo jako hostujícího muzikanta využila celá řada nejslavnějších písničkářů naší scény (mj. J. S. Lenk, P. Lohonka – Žalman, později i Vlasta Redl a další). V té době už hrál v brněnské trampsko-folkové skupině Wanailon. A v této kapele právě došlo k rozkolu mezi příznivci obou táborů. Jeden čas vystupovaly oba odštěpky pod stejným jménem a za pomlčkou uváděly své krédo: Wanailon-tramp a Wanailon-Folk. Luboš Javůrek se pak rozhodl pro metodu moudřejší ustoupí a svou folkovou odnož přejmenoval. Ta trampská pak zanikla...