BuranTeatr: AMAZONIE

Představení divadelního spolku BuranTeatr.

Mundek a Aneta chtěli hrát divadlo. Být slavnými herci. Jako Donutil, Stašová, Trojan nebo Geislerová. Měli hrát Shakespeara, Čechova nebo aspoň Zelenku. Když šli studovat vysokou hereckou školu, brali z tří set lidí deset – a oni byli mezi nimi. Brána k velkému umění byla otevřená. Ale když školu dokončili, zjistili, že úvazků je málo, dobrých filmů taky a nezávislé produkce složenky nezaplatí. Aneta nehraje Ofélii – točí nekonečnou telenovelu a řeší, jestli ukáže prsa, když ji to režisér nařídí. A Mundek nehraje Macbetha – přivydělává si jako chodící reklama na pivo a sní o velkém umění. Co to udělá s jejich láskou? Dopadne to s ní jako v seriálu? A znamená to dobře nebo špatně? A co to vlastně znamená se zaprodat? A co je vlastně to velké umění? Autor sám podotýká: „Nejsem diagnostikem generačních bolístek, za kterého mne často považují. A ani se neposmívám zábavnímu průmyslu a nevyzdvihuju vysoké umění. Zajímá mě krize související s vstupem do dospělosti. Zajímají mě lidé a jejich nenaplněné touhy.“