Josefina Dusk | Johuš Matuš

Josefina Dusk

Proměňuje pocity úzkosti, paniky a l'appel du vide v hravě dystopický, hutný, techno pop s manickou vílí energií. Rovněž vhodné pro vlhké jeskynní radovánky a barokní jeviště. Josefina Dusk vytváří drzý sci-fi fetish synth pop, který se zamýšlí nad krásou i děsem samotné existence. Josefina Dušková začala tvořit hudbu především z touhy vystupovat — což je patrné nejen z její energické koncertní show plné výrazných kostýmů, make-upu a tance, ale i ze samotné hudby.

Skládat začala v Londýně, kde po maturitě strávila tři roky. Během pandemie se však vrátila do rodného Tábora, kde se starala o zvířata i sousedy, sázela stromy a zároveň se naplno věnovala tvorbě experimentální elektroniky. Jako vystudovaná herečka si ráda pohrává se slovy a často zpívá ve smyšleném jazyce.

PŠŠŠT! Miminko spí… S pár minutami nazbyt se Josefina Dusk stahuje do svého DIY studia na půdě venkovského domu, aby nahrála další vokální stopu pro své nové album „méh₂tēr“.

Není to dokonale akusticky ošetřený prostor, občas se do nahrávky může dostat bečení ovcí, kdákání slepic nebo hlášení z obecního rozhlasu zvenčí, ale to nevadí. Všechny uvězněné myšlenky a emoce jsou konečně uvolněny v divokém, tangenciálním výbuchu, který mapuje cestu od těhotenství přes porod až k mateřství. Syrová radost, probdělé noci, pláč i smích — to všechno je tu vystaveno na odiv. Josefina Dusk využívá tuto příležitost k rozebrání vlastní zkušenosti s porodem — tématem, které je zároveň pojímáno mechanicky a banálně, a přitom zahalené jakousi pradávnou magickou mystikou.

Jsou matky kmenové bohyně plodnosti, nebo jen továrny na lidi? Očekává se od nich naplnění archetypu, nebo zachování vlastní identity? Když trochu „přimhouříš uši“, můžeš všechny tyto otázky slyšet zvukově v „méh₂tēr“ — v její osobité interpretaci sentimentálních techno balad, bublajících acidových hymnů a lehce vychýleného lo-fi bedroom popu. Nakonec je to vlastně jen milostný dopis malému stvoření, které se plazí po břiše jako zraněný voják vyhýbající se palbě v nějakém válečném filmu ze 70. let.

Johuš Matuš

Johana Novotná je všestrannou audiovizuální umělkyní a hudebnicí, vystudovala fotografii na FAMU a multimédia na AVU. Spolupracovala na videoklipech pro Ventolina (Disco Science) či Midi Lidi (Prosím kam), Koňe a Prase (Stěhovák). Skládá filmovou hudbu, natáčí vlastní filmy. Své elektronické písničkářství žánrově označuje jako “rural pop“. Absolvovala společné koncerty s Midi Lidi, Bert & Friends, turné s Ventolinem, odehrála i množství samostatných koncertů. V roce 2016 vydala debutové album Rural pop (2016) následované albem Čus držky(2019), singly Myšš (2021), Zpívají (2022, feat. Albert Romanutti / Bert & Friends) a v roce 2025 zatím posledním albem V strašidelný kaši (2025). Její poetika, smysl pro humor a ironii, práce s vizualitou, diy přístup a nezastírané outsiderství ji řadí velmi blízko právě umělcům jako Ventolin, Midi Lidi, Bert & Friends, Čoko Voko či DVA.