Zuby nehty v PLzni

Dámská kapela je sám o sobě fenoménem, který je zřídka k vidění a slyšení.
Z hudby skupiny Zuby nehty není cítit žádný kalkul, žádná póza nebo klišé. Mají šestý smysl, jak nepřekročit tu tenkou linku povrchnosti a slabosti (O.Bezr, idnes).

Texty o životě, o tom, jak vztahy vidí slabší pohlaví, když ještě byly dívčí kapelou; vyzrálý pohled na svět, když už nyní jsou dámskou kapelou. Hudba nápaditá, přímočará, na nic si nehraje - je taková jako jsou texty. Publikum často zná slova nazpaměť a zpívá s sebou. Umí nadchnout, kam přijedou. 
Do skupiny se nyní vrací i jeho zakládající členka Pavla Johnsonová (Slabá), a skupina je nažhavená na koncertování.

Úplně na začátku šly dvě velké kamarádky Hanka Kubíčková a Pavla Fediuková z gymnázia Štěpánská v Praze domů a přemýšlely, co si pustí za kapelu, až hodí tašky s učením do kouta, no a Hanka řekla: „Plyn.“ Tak vznikl název kapely. Hanka a Pavla spolu hrály v obýváku už nějaký čas na kytaru a na krabice místo bicích. Marku s holkama seznámil Tomáš Míka. Sedla za piáno a bušila do něj, co mohla. Později se přidala Kateřina Jirčíková na flétnu a saxofon a Alice Flesarová na saxofon. Začaly vznikat texty a písničky a kapela vstoupila na českou hudební scénu. To bylo v 80. letech. 

Následovala jízda napříč stoletím. Skupina měnila názvy (Dybbuk, Zuby nehty) i členy, procestovala kus světa (Německo, Dánsko, Holandsko, Maďarsko, Slovinsko, USA, Rumunsko…), vystoupila na mnoha festivalech (Trutnov, Mikulov, Colours of Ostrava…), nahrála 6 alb, vytvořila hudbu k několika divadelním představením (Bajaja v divadle Minor, Aiša a Nádherná cesta nocí v německém Ravensburgu, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku v Pidivadle), natočila 6 klipů (v režii Václava Kučery a Petra Slabého), vydala knihu textů v nakladatelství Maťa (2013) a stále aktivně působí v Čechách i v zahraničí.