Schmitzer sám sebe vidí jako rockera či bigbíťáka bez kapely, to pro své hudební kořeny. Hudební kritika ho povětšinou zařazuje do kastlíku folkařů, zpívajících básníků, prý snad (pro jeden song, ten o dědečkovi, tetičce a veselém rodinném násilí) i punkerů. Ve výsledku je ovšem fuk, která nálepka mu sedí víc a která méně. Protože je to... Schmitzer. A to, že je někdo zařaditelný nejlépe jen do přihrádky se svým jménem, svým stylem, je asi to nejlepší, co se mu může přihodit. Koncerty Jiřího Schmitzera jsou zajímavé mimo jiné proto, že jsou neočekávaně očekávatelné, čehož můžete být svědky 6.listopadu v brněnském klubu Mersey.