Nylon Jail
HUDBA Rock

Nylon Jail

středa 12. prosince od 20:00
Kaštan - Scéna Unijazzu , Praha
Vstupenka do mobilu
Cena 180 bez dalších poplatků

Zaplatit můžeš kartou, převodem nebo PayPalem

do konce předprodeje jeden den

Je libo dárkový design s tématikou Vánoc? Udělej někomu radost. A třeba i sobě! Design můžeš nastavit na konci objednávky.

Zaplatit můžeš kartou, převodem nebo PayPalem

O akci

Podzimní klubové turné Nylon Jail, při kterém se už podruhé vrátí do Prahy, je ve znamení čerstvé desky Irreversible Changes. Ta vyšla první prosincový týden, a i na koncertě pochopitelně bude k zakoupení. Kapela ale pochopitelně zavzpomíná i na debut My Heart Soars Like a Hawk z roku 2013.

V obměněné sestavě se Nylon Jail po několikaleté pauze objevili v Olomouci v květnu tohoto roku. Během léta se pak nová sestava Nylon Jail sehrála na četných festivalech.

Vydavatel Červený kůň o novém albu říká:

Album „Irreversible Changes“ se nahrávalo ve studiu Jámor u producenta Ondřeje Ježka v období, kdy kapelu Nylon Jail tvořila pouze ústřední dvojice skladatel a kytarista Roman Vičík a zpěvák Jiří Jirák. Z toho důvodu se na nahrávání alba podílela řada hostů. Zdeněk Jurčík (Priessnitz) a Roman Vícha (Muff, Toxique) na bicí, Jan Klempíř (OTK) na klávesy, ale i minulí (Václav Hruška) a nynější členové (Klára Böhmová, Matěj Černý) Nylon Jail. V písni „Can´t Be There“ se nahrávání zúčastnil i dívčí sbor. Spoluproducentem některých písní byl Petr Mlynář.

Z šesti dosud zveřejněných skladeb formou videosinglů je patrné, že Nylon Jail vykročili z žánrové škatulky elekrocountry a jejich nová tvorba se ubírá do různých směrů. Jednou je syrovější, vystavěná na kytarových riffech („Man On The Dark Chair“), jindy emocionálně ponurá („Freezing-Point“), nebojí se tanečních rytmů („Strange Reapers“) ani baladického sentimentu („Sentimental Girl“). Deklamační „I´m Here Again“ se stala koncertním otvírákem a písni „I´m Wrong“ propůjčil svůj hlas Roman Vičík, který pak na desce zpívá i v „Eden Rats“. „Naším cílem rozhodně není ustrnout na místě a hrát do konce života jeden žánr. Celé se to vyvinulo rockovějším směrem. I texty a hudba chtěly jít ven jako syrovější, uvědomělejší, hudba s kapkou deziluze,“ říká o nových písních Roman Vičík. „Celá ta deska má nesmírný smysl pro humor,“ dodává Jiří Jirák.