Cesta do pravěku - Letní kino Měnín

Cesta do pravěku filmového kouzelníka Karla Zeman se stala průlomovým filmem, dobrodružnou a trikovou legendou české i světové kinematografie. Cesta čtyř kluků do dávné historie bude znovu k vidění na plátnech kin, ovšem v nejlepší současné kvalitě a v jiných barvách, než jak jsou diváci zvyklí. Film prošel digitálním restaurováním v rámci projektu „Čistíme svět fantazie“.

Cesta do pravěku filmového kouzelníka Karla Zeman se stala průlomovým filmem, dobrodružnou a trikovou legendou české i světové kinematografie. Cesta čtyř kluků do dávné historie bude znovu k vidění na plátnech kin, ovšem v nejlepší současné kvalitě a v jiných barvách, než jak jsou diváci zvyklí. Film prošel digitálním restaurováním v rámci projektu „Čistíme svět fantazie“. Díky kompletní technické renovaci dostal takovou podobu, jakou měl při své premiéře v roce 1955. Technici podnikli s filmem podobnou dobrodružnou cestu proti proudu času, jako jeho hrdinové. Putování čtveřice chlapců inspiruje nález zkamenělého trilobita a touha malého Jirky spatřit naživo exponáty, které ho okouzlily v muzeu. Vypravěč Petr, vedoucí výpravy Jenda, fotograf Toník a nejmladší Jirka se rozhodnou proplout na lodičce jeskyní, u níž Jirka starodávnou fosílii objevil. Vydají se tak na cestu do pravěku, během níž uvidí mnohem víc než jen vytouženého mamuta… Podnikaví kluci putují proti toku času a krajina kolem nich se postupně proměňuje. Vzrušující setkání s pravěkou faunou a flórou si pečlivě zaznamenávají do deníku. Ocitají se v různých údobích a prostředích. Navštíví pračlověčí jeskyni s nástěnnými malbami a v jedné z klíčových epizod se stanou svědky souboje druhohorních veleještěrů. Přes džungli přesliček a plavuní nakonec doplují až k moři v prvohorách. Najdou tam živého trilobita, jehož novodobý pozůstatek byl motivem jejich výpravy. Filmové triky Cesty do pravěku inspirovaly řadu dalších tvůrců, vešly do dějin a dnes patří k základní abecedě tvorby filmových iluzí. „Dnes se divím, kde jsem našel odvahu pustit se téměř s holýma rukama do tak neobvyklého projektu. Jako režisér jsem musel potlačovat dramatičnost děje, aby bylo dost prostoru pro vědecký výklad, jako výtvarník jsem se musel držet realistického pojetí opět v zájmu vědy. Ale na to jsem tenkrát nemyslel, šlo mi hlavně o to, abych ukázal fantastický svět, který příroda vytvořila před mnoha miliony let. Využil jsem k tomu všech imaginačních možností filmu, proto jsem spojil film hraný, kreslený a loutkový v jeden celek, “ vzpomínal na své jedinečné dílo Karel Zeman.