Vlasta Redl & jeho kapela & Petr Bende & Band

Vlasta Redl - samorostlý všeuměl (skladatel, textař a zpěvák, spisovatel, studiový hráč, aranžer, hudební režisér a producent, podílel se na téměř 60 albech, taktéž autor divadelní a filmové hudby). Jeho hudební tvorba je žánrově nevyhraněná a proto těžko definovatelná, snadno rozpoznatelný je ale jeho osobitý autorsko-aranžerský rukopis, který často kombinuje tradiční melodické a harmonické linie moravského a slovenského folklóru s progresivními prvky současných hudebních směrů (rock, r&b, jazz, funky, blues).

Vlasta Redl příležitostně vystupuje také samostatně, jako zpívající písničkář s kytarou, a v této komornější rovině jsou to pak především Redlovy texty, co jej - navzdory všem snahám vymykat se jakémukoli zaškatulkování - řadí mezi "folkaře", ať už poetikou, či snahou o společenský a duchovní přesah. Redlovy texty se již volbou témat vyhýbají obecně osvědčeným poetickým klišé a místo nich zahrnují posluchače kvanty přímočarých informací, které jednou vyúsťují v překvapivou pointu a jindy ve filozofický závěr, vypočítaný jako matematický příklad. Redl není básník ani bavič, je něco mezi tím, potřebuje ke svým exhibicím vnímající publikum, které má cit pro humor, který balancuje na hranici umění a nevkusu, a tehdy se pak snaží být duchaplný a vtipný a - někdy za každou cenu - originální, což je asi spolu s jeho vlohami k hudebním klauniádám jedním z možných vysvětlení, proč je jeho tragikomická hvězdička již po několik desetiletí stálicí na nebi našeho česko-slovenského šoubyznysu.

Nepočítáme-li kolem dva tisíce tancovaček, svateb a plesů, které odehrál na rodném Valašsku v dresu amatérských seskupení všeho druhu (většinou jako kytarista, baskytarista, klávesista a bubeník), počátky jeho profesionální kariéry se datují do roku ´83, kdy se stal členem tehdy již známé a odbornou hudební veřejností vysoce hodnocené skupiny AG Flek. Jako autora písniček jej proslavila vizovická skupina Fleret, která zařadila do repertoáru jeho písně Letiště, Sbohem galánečko, nebo např. Večer křupavých srdíček. Na tehdy nejvýznamnějším čs. festivalu (trampské a původní folkové písničkářské tvorby) Porta skupina v roce ´86 s jeho písní Letiště vyhrála jednu z hlavních cen. V.R. sám tento okamžik považuje za zlomový, protože mu přinesl četné pozvánky na pódia prestižních hudebních klubů, hostování na koncertech renomovaných kolegů a nakonec mu otevřel i dveře do nahrávacích studií.