Sbírka na poničenou výstavu po Tomové autonehodě

V pondělí 6. září při převozu nádherné výstavy autentických československých plakátů se stala vážná autonehoda a náš kolega a kamarád Tomáš Sytař se vyboural nedaleko od Brna. Řidič se podruhé narodil, plakáty takové štěstí neměly.

Sedm plakátů se znehodnotilo, a protože nechceme Terryho ponožkám, kterých si moc vážíme, zůstat nic dlužni, rozhodli jsme se uspořádat sbírku na zaplacení škody.

Celková cena je 21.000 Kč, budeme rádi, když nám pomůžete a na výstavu přispějete. Pokud něco zbyte, uspořádáme pro Tomáše oslavu druhých narozenin!

Uspořádat sbírku bylo naše rozhodnutí, stejně jako sami trváme na tom, že chceme Terryho ponožkám zaplatit vzniklou škodu v plné výši, byť to po nás nebylo vyžadováno.

Plakáty jsme po dohodě s panem Rajčanem z Terryho ponožek nechali znovu zarámovat, a navzdory jejich poničení, je můžete od čtvrtka 23. září vidět v kyjovské Pražírně.

"Kdo chce zabít Tomáše?"

Výstava plakátů ze sbírky Terryho ponožek

O výstavě:

Filmové plakáty 60.-80. let

Návrhům filmových plakátů se v těchto letech věnovali významní českoslovenští výtvarníci. Díky specifické atmosféře v tehdejším Československu, kdy neexistovala komerční reklama ani trh, mohly vznikat filmové plakáty naprosto odlišné od soudobé plakátové produkce, jež existovala v ostatních zemích Evropy (kromě Polska, kde tradice autorských filmových plakátů požívala podobně privilegovaného postavení jako v Československu).

   V západní Evropě a v USA  okupoval výlepní plochy a vitríny kin hlavně komerční, hollywoodský plakát, propagující především tváře herců; plakát výhradně ilustrativní a popisný. Výtvarníci v těchto zemích se mohli svobodně věnovat své volné tvorbě, vystavovat ji, svá díla prodávat, a neměli tak potřebu a důvod hledat své uplatnění na poli užitého umění a plakátu. Producenti a distributoři filmů výtvarníky neoslovovali a výrobu plakátů zadávali především reklamním studiím, jež jako na běžícím pásu produkovala unifikované, neosobní a snadno zaměnitelné plakáty.

   Českoslovenští výtvarníci nemuseli za každou cenu na plakátech znázorňovat tváře herců a naopak mohli do svých výtvarných návrhů transformovat jazyk své volné tvorby, mnohdy inspirovaný v té době novými uměleckými směry, jako byly pop art, lettrismus, český informel a další. Z existenčních důvodů (zmiňovaná neexistence trhu s uměním a nemožnost výstav) se plakátové tvorbě, ale i další práci na poli užitého umění (obálky knih, ilustrace apod.), věnovali nejvýznamnější výtvarní umělci té doby, pro něž představovala práce na poli užitého umění jednu z mála možností obživy.

Závěrem děkujeme Terryho ponožkám za pochopení a velmi vstřícný přístup. Moc nás mrzí, že jsme poničili takové klenoty.