Dreaming Walls: Hotel Chelsea

Poetický dokument Dreaming Walls: Hotel Chelsea zachycuje slavnou stavbu v době proměn a celkové přestavby. Jde o vtahující poklonu proslulé budově, jejím duchům i výzvu k diskusi o tom, co stará dobrá Chelsea dala světu.  

Legendární newyorský hotel Chelsea býval v 60. letech minulého století útočištěm nejslavnějších undergroundových umělců své doby. Stopy tu zanechala Patti Smith, Janis Joplin, Jim Morrison, Dylan Thomas, Allen Ginsberg, Bob Dylan nebo Jimi Hendrix. O nich ale tento film není. Temně poetický snímek s pohlcující atmosférou zachycuje možná jejich stíny, především je ale melancholickým portrétem fascinujícího, umírajícího ducha samotného hotelu, jehož udržují při životě jeho současní obyvatelé. Svérázné postavičky roztodivných nájemníků –⁠ umělců, pamětníků, šílenců a podivínů, kteří odmítli opustit hotel během jeho téměř desetileté rekonstrukce do podoby fádního „trendy“ místa. Díky nim zůstal Chelsea hotel ještě chvíli zachovaný jako svébytný organismus, v němž stále přežívají sny, přestože jeho zdi už trochu páchnou hnilobou a něco nového se z něj teprve rodí…

 „Naším záměrem bylo udržet si odstup od mytologie a zároveň snaha o její dekonstrukci. Chtěli jsme vpustit diváky do hotelu Chelsea zadním vchodem a ukázat jim něco jiného, než co si většina lidí obvykle představuje,“ říkají režisérky filmu.