Dny cizích kultur - Irský večer Samhain

Více informací

Samhainové zvyky:

K Samhainu se také váže několik zvyků, které jsou často spojeny s předpovídáním budoucnosti do příštího roku. Ostatně můžete si je sami vyzkoušet. Dívky oloupaly jablko tak, aby slupka zůstala vcelku. Tu pak hodily přes hlavu a snažily se odhadnout, jaké písmeno jim její tvar připomíná - to jim napovědělo iniciály jejich vyvoleného, za kterého se jednou vdají.

Nejen pro nezadané dívky je další zvyk - na stůl se umístí několik šálků, ze kterých si jeden vyberete se zavázanýma očima. Svou budoucnost odhadnete podle jeho obsahu: fazole znamená chudobu, mince (nebo sůl) bohatství, prstýnek vdavky, voda cestování a hlína ztrátu někoho blízkého.

Samhain byl vždy nejdůležitějším svátkem prakticky v celém keltském světě. Keltové tímto svátkem začínali nový rok. Slavil se v předvečer 1. listopadu a mnohé z jeho tradic se zachovaly dodnes.

Noc Samhainu z 31. 10. na 1. 11. byla tou nejčarovnější nocí roku - v tuto dobu, jedinkrát v roce, se prolínal náš svět se světem mrtvých. Keltové v tuto dobu zažehovali ve svých obydlích posvátné ohně. To proto, aby mohly duše jejich předků navštívit svůj bývalý domov a ohřát se u ohně... Tyto ohně se zapalovaly v co nejhojnější míře, to aby duše nemusely dlouho bloudit. Snad mezi nimi nebyly jen dobré duše předků, ale i různé přízraky a strašidla, před kterými bylo třeba se mít na pozoru a zamaskovat se. Dodnes se o tom můžeme přesvědčit při oslavách Halloweenu, jehož tradice se v tyto dny dochovala v některých zemích západní Evropy a USA.

S ohněm je spjatý ještě další zvyk, udržovaný v některých zemích s keltskou tradicí po dlouhá staletí. Buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se spalovaly figuríny ze starých hadrů vycpané slámou. Znázorňovaly veškerý smutek, bolesti a strasti uplynulého roku, jichž se lidé rituálně zbavovali, aby mohli takto očištěni začít další rok.

Při posvátné noci Samhainu vyjížděla z hloubi posvátných vrchů vojska dávných bojovníků, kteří zahynuli při obraně země. Jenom během této noci můžete spatřit přízračný průvod těch nejstatečnějších hrdinů keltského světa, jak objíždí vrchol hory a poté, za naprostého ticha, vpluje opět dovnitř. Tito bojovníci, věčně spící v některých kopcích a horách, jsou připraveni - až bude zemi nejhůř - opět vzít své meče do rukou a bránit zemi proti vetřelcům. Tato legenda se nevztahuje jen k jedné z našich nejposvátnějších českých hor, Blaníku, ale i k asi dvaceti dalším kopcům v Čechách.

Patronkou tohoto poněkud strašidelného svátku byla neméně tajemná a strašidelná keltská bohyně Cailleach, mající mnoho různých krajových označení a podob. Snad už jen v pohádkách se dochovaly její někdejší názvy u nás, říkalo se jí "Spirálová baba", někdy "Matka hor" jindy prostě "Stařena". Byla vždy spojována se smrtí - ale také se znovuzrozením. Ve staré tradici totiž byla strážkyní kouzelného kotle, v němž se vařily lektvary, propůjčující obvykle hrdinům nadpřirozené vlastnosti. Známá byla také její schopnost ovlivňovat počasí a přisuzovalo se jí i vytvoření některých pohoří a hor.

Chladné období Samhainu bylo ideální pro rituály spojené s věštbami, obětováním bohům a vyprávěním příběhů. Bylo to období, kdy se lidé připravovali na zimu - porážel se dobytek, který by chladné období nepřežil, udilo a nakládalo se maso na zimu a lidé se více sdružovali pohromadě ve svých obydlích. Leckde se dodnes dochoval zvyk spojený s věštěním o Samhainu. Do ohně, zažíhaného o Samhainu, vhodil každý člen rodiny nebo klanu svůj označený kamínek. Ráno se pak z polohy těchto kamenů, nalezených v ohništi, předpovídal osud jeho majitele. Častým zvykem bylo též skákání přes ohně a tancování kolem nich.

O Samhainu bylo také důležité dát oběti bohům. Nebyly to však hrůzné lidské oběti, jak se můžeme dodnes dočíst ve spisech některých římských autorů včetně Caesara (Zápisky z války galské). Šlo totiž o římskou válečnou propagandu a snahu vykreslit zvyky Galů (Keltů) v co nejhorším světle. Ve skutečnosti šlo o symbolické dary v podobě různých rituálních předmětů i potravin pokládané na oltář. I když byly druhý den nalezeny nedotčené, věřilo se, že jejich nehmotná podstata přešla do světa bohů. Během oslav svátků se obvykle pořádaly různé lidové veselice, závody a soutěže či sportovní klání. Během oslav byly zakázány jakékoli projevy nevraživosti, násilí a také vymáhání dluhů.

Národním symbolem Irska je HARFA. Symbol harfy má v Irsku staletou tradici, která sahá až do keltského období. Harfa, která je zobrazena na státních symbolech je nástroj ze 14. století, který je uložen v Museum of Trinity College Dublin, známý jako Brian Boru harp. V současné době najdeme tento oficiální znak na vládních dokumentech, cestovních pasech, pečeti presidenta, ale stal se také znakem neznámějšího irského pivovaru Guinness.

Dalším tradičním symbolem Irska je TROJLÍSTEK. Je to na základě legendy o tom, jak irský patron svatý Patrick vysvětloval princip trojjedinosti Nejsvětější trojice. Trojlístek je často nošen během oslav sv. Patrika v podobě odznaků na klopě kabátů, mladší generace si maluje trojlístek na tvář a barví nazeleno vlasy. I tradiční pivo, které v posledních letech neodmyslitelně patří k oslavám, má zelenou barvu.

IRSKÁ VLAJKA se skládá ze svislé trikolory zelené, bílé a oranžové. Zelená symbolizuje „věčně zelenou“ barvu irského ostrova – trávu, stromy atd., které jsou neustále zavlažovány deštěm, mlhou a okolním mořem, zároveň též keltské tradice Irska a revoluce, která přinesla nezávislost. Oranžová symbolizuje dědictví původně holandské větve protestantského prince Viléma Oranžského, jež zavedl nadvládu Anglie nad Irskem (která nad částí ostrova bohužel stále trvá). Bílá barva znamená vytoužené smíření mezi těmito dvěma proti sobě stojícími tábory a mír na celém ostrově.

Další akce pořadatele

Na návštěvě u Cimbal Classiku 2025 - abonmá - 11.12.2024 – 31.12.2025, Dělňák Líšeň, Brno

MARIEN - Na návštěvě u Cimbal Classiku 2025 - 21. května od 19:00, Dělňák Líšeň, Brno

Retro Dance Party - 23. května od 19:00, Dělňák Líšeň, Brno

IBÉRICA: Marta Töpferová trio - 15. června od 19:00, Dělňák Líšeň, Brno

SLÁVEK JANOUŠEK - Na návštěvě u Cimbal Classiku 2025 - 15. října od 19:00, Dělňák Líšeň, Brno

ŠTEFAN MARGITA - Na návštěvě u Cimbal Classiku 2025 - 3. prosince od 19:00, Dělňák Líšeň, Brno

Pořadatel