post-hudba • Lichnovský

post-hudba se vrací ke svým hudebním kořenům a znovu začíná objevovat folk, špinavé kytary, zrnitý hluk a abstraktní texty. Refrény nikam nezmizely, přicházejí ale nečekaně a občas se lámou do prázdna. Inspirací k jejich čtvrtému albu Nad prázdnou nocí kroužili sokoli jsou folkové příběhy, horory, fantasy nebo čistokrevná lyrika. Před post-hudbou se představí jejich kolega z komunitního labelu Bad Names Lichnovský.

Pražské duo post-hudba kombinuje písničkové postupy se zlámanou elektronikou. Na scénu vstoupilo před téměř 15 lety s nekompromisní estetikou vztahových depresí a disharmonických hlukových ploch. Od té doby stihli producent Tomáš Havlen a zpěvák a textař Dominik Zezula vydat několik EP a čtyři dlouhohrající desky. Ta poslední nazvaná Nad prázdnou nocí kroužili sokoli vychází právě teď. Po předchozím albu My všichni tady a teď, které stálo v první řadě na výrazných refrénech a uhlazené elektronické produkci, se tentokrát post-hudba vydává do špinavějších vod post-punku a kytarových riffů.

“Sokoli jsou nejvíc nástrojově tradiční, „kapelní” inkarnace post-hudby, jakou si v tuto chvíli dokážeme představit,” uvádí Havlen, který tentokrát kromě producentské práce nahrál i kytary, piano a dokonce violu. “Každý song pracuje se stejnou paletou živých nástrojů, synťáky jsme odsunuli na okraj. Nejsem žádný virtuoz, takže to byla výzva, ale o to právě šlo - najít netradiční přístupy k tomu, jak který nástroj může v důsledku znít.” Tento DIY postoj k songwritingu tak představuje návrat do hluboké minulosti, kdy kapela nahrávala první EPs v domácích podmínkách, bez externí pomoci a referenčních rámců popu.