DIVADLO / Představení – Muzikál

Pudl a pudr

Name: Pudl a pudr
Start: 2026-08-09T19:00:00.0000000Z
Location: Zámek Bělá pod Bezdězem

neděle 9. srpna od 21:00
Zámek Bělá pod Bezdězem, Bělá pod Bezdězem

Vstupenky

Cena 200 Kč

Koupit vstupenky

prodej do 7. srpna

O akci

aneb Fantastické počátky barokního divadla v Čechách

The opera-disco musical

Jeden je básník, druhý skladatel. Poznali okázalost karnevalů, slávu komedie i lesk italské opery. Divadlo mají v srdci i pod kůží a k tomu podědili geniální talent. Ale co s ním v Praze sedmnáctého století? Příběh bratrů, kteří potřebovali splatit otcův dluh, a proto (ne)ovlivnili dějiny českého barokního divadla.

Zbrusu nový nově-barokní autorský muzikál inspirovaný pražskými divadelními událostmi z let 1617 a 1627. Divadlo roztančené v rytmu disco-opery. Napudruj pudla a přijď!

Více informací

Z rození hudebně-dramatického baroka v Evropě se táhne jako červená nit od italské komedie dell´arte se stále výraznějším podílem hudby (O. di Lasso – Massimo Troiano: Svatební komedie, Mnichov 1558) přes florentské karnevalové zpěvy
a teatrální trionfi s alegorickými vozy, až ke slavným intermediím k akademické hře Poutnice (La Pellegrina 1589) v medicejském divadle Uffizi s hudebními vložkami experimentujících cameralistů (Bardi, Rinuccini, Malvezzi, Marenzio, Caccini, Peri, Cavalieri). Šest samostatně zkomponovaných intermez na řecké bájesloví bylo důležitějších než sama komedie (jejíž scénografie byla během intermedií zakryta).

Jejich atraktivitu dokládá i fakt, že se hrály také při komediích dell‘arte Cikánka nebo Šílená Isabella, ve které excelovala Isabella Andreini. Byl to vířící kotel směsi poezie, divadelnosti a hudby. Pohybujeme se na přechodu od provizorní scény ke stabilnímu divadlu, od spojení umění, moci a reprezentace, od renesanční vokální polyfonie k barokní doprovázené monodii.

Už tehdy oslňovaly hudebně dramatické novinky z „města květů“ (Fiori) Francii, Španělsko, Anglii a prostřednictvím Benátek i Vídeň. Jestliže experimenty madrigalové komedie vylučovaly herecké akce na jevišti, florentská Camerata následně našla klíč
k hereckému zpěvu v podobě stile rappresentativo = sólový zpěv s instrumentálním generálbasovým doprovodem. Rinucciniho a Periho Dafne (1598) už byla barokní operou. Následovaly obě konkurenční Euridice Periho a Cacciniho (1600)
a Cavalieriho oratorium (duchovní opera) Představení o Duši a Těle v Římě (1601). Cameralisty následoval geniální Claudio Monteverdi s Orfeem (Mantova 1607) jako tvůrce benátské operní školy a Giacomo Carissimi v Římě jako tvůrce italského oratoria. Úkolem skladatele a pěvce bylo podřídit se poezii a vystihnout význam slova, zejména klíčových afektů na škále od nářku po radostné štěstí. Celé hudebně dramatické baroko, jak světské, tak duchovní, vyrůstá z exaltovaných starořeckých bájí (opera) a z biblických příběhů (oratorium).