Psychologie návyků
PŘEDNÁŠKA / Osobní rozvoj

Psychologie návyků

úterý 19. 1. 2027 od 18:00
Nová Akropolis, Hradec Králové
Vstupenky
od 80 Kč do 100 Kč Ukázat ceny
prodej do 19.1.2027

Základní vstupenka

Základní cena 100 Kč Koupit

studenti a senioři

Základní cena 80 Kč Koupit

O akci

Přednáška

Každý si někdy říkáme, co vše bychom chtěli změnit... Pojďme se společně podívat jak nám pomáhá dobrý návyk, který může významně ovlivnit kvalitu našeho života. Zameříme se především na budování nových (dobrých) návyků. 

S podporou města Hradec Králové.

 

Více informací

Každý si někdy říkáme, co vše bychom chtěli změnit, ale nemáme dost trpělivosti a vůle. Na vině může být návyk, který není lehké odstranit. Úspěch v tomto snažení však může významně ovlivnit kvalitu našeho života. Někdy může být užitečné starý nevyhovující návyk nahradit návykem novým, lepším a užitečnějším. I to může být cesta ke zlepšení, a někdy i jednodušší.

V psychologii se obvykle návyk definuje jako způsob jednání získaný opakováním. Každý návyk zahrnuje fázi, kdy se učíme a změny jsou rychlejší, a fázi stabilizace, kdy se návyk stává naší součástí. A jistě existují dva druhy návyků. Ty dobré, které pomáhají, a ty, které nás v životě spíše brzdí, protože jednáme nevědomě jako stroj, jako automat. Návyky mohou být fyzické (např. dávat věci na místo, kam patří) ale i psychické (např. opakovat stále stejné chyby v komunikaci s druhými). Pojďme se společně podívat především na to, jak s návyky pracovat pro zlepšení kvality našeho života. 

 

 

PSYCHOLOGIE NÁVYKŮ JAKO CESTA K TRANSFORMACI

Martina Flaitingrová

"Když se konečně naučíme inteligentně využívat čas, je tisíckrát lépe uplatňovat radu stoického císaře Marka Aurelia a každý den jednat tak, jako by to byl poslední den našeho života." Delia Steinberg Guzmán

Návyk lze definovat jako chování, které se opakováním zautomatizovalo. Příkladem je běžné řízení auta, chůze či plavání. Osobnost a charakter se rodí právě z těchto každodenních návyků, přičemž každý upevněný návyk funguje jako hlas pro určitý typ člověka, kterým se jedinec stává.

Touha po rychlé a bezbolestné změně často naráží na realitu, podobně jako nereálná očekávání při snaze naučit se cizí jazyk za několik týdnů.

Základní překážkou při zavádění změn bývá vnitřní odpor a prokrastinace1. Nejzhoubnější stránkou prokrastinace je podle Stevena Pressfielda fakt, že se z ní může stát samotný návyk, čímž se život odkládá až na smrtelné lože. Lenost jako důsledek odkladů pak funguje jako duchovní apatie a neochota k jednání, a zcela brání využití lidského potenciálu.

Síla drobných změn

Malé změny, pokud jsou budované s trpělivostí, přinášejí zásadní výsledky až po určitém čase. Efekt nenápadné úpravy osobních návyků připomíná letadlo, které na začátku cesty změní kurz o několik málo stupňů, což ho ve výsledku dovede do zcela jiné destinace. Každodenní snaha o zlepšení výsledku o pouhé jedno procento může vést k hluboké proměně charakteru. Poznání a návyky se totiž hromadí, podobně jako složený úrok.

Návyky fungují jako dvojsečná zbraň – špatné stahují na dno, dobré vynášejí na vrchol. Je proto nezbytné porozumět jejich mechanismu a vědomě je transformovat.

 

Fáze budování návyku

Proces utváření nového vzorce chování prochází dvěma hlavními fázemi. První je fáze formování, na jejímž počátku jsou změny velké a rychlé. Tento proces si ovšem žádá značnou dávku energie, času a odhodlání.

Poté přichází fáze statická, v níž se návyk stabilizuje, změny jsou již minimální a pokušení činnost vynechat postupně mizí. Automatizace šetří energii a uvolňuje kapacitu pozornosti pro zvládání dalších úkolů.

Hlavním rizikem dokonalé automatizace je jakási robotizace. Pokud se chování odehrává zcela nevědomě a ze zvyku, může to bránit vnitřnímu růstu. Tento problém se projevuje obzvláště při neuvědomělém přenášení zažitých reakcí z rodiny do dalších mezilidských vztahů.

Úrovně lidské existence a návyky

Transformace osobnosti se odehrává na třech vzájemně propojených úrovních. První je tělesná.

Zahrnuje fyzické činnosti. Dobré návyky energii šetří, zatímco špatné, jako jsou různé fyzické závislosti, svazují a zotročují.

Další úroveň je duševní. Psychická hygiena vyžaduje prostor pro rozjímání a vědomé budování kvalitních životních hodnot. Mezi negativní psychické návyky patří například předsudky, lenost či vztahovačnost.

Nejvyšší duchovní úroveň se týká hlubšího kontaktu s vědomím a vnitřním životem, kontaktu s posvátným.

Zavádění nových návyků

Při zavádění zdravých zvyků je přirozené, že se výsledky nedostavují okamžitě. Pravidelné cvičení zpočátku nepřináší viditelné svaly a práce nenese plody ihned. K překonání tohoto „údolí

zklamání“ jsou nezbytné dva nástroje: trpělivost a disciplína.

Pro trvalé udržení motivace je klíčové nastavit si pevný a jasný systém postupu spíše než se fixovat pouze na konečný cíl. Pravidelný rutinní výkon, ač se zdá triviální, skrývá obrovský potenciál, protože přináší malá uspokojení každý den. Je to mnohem lepší než zatnuté zuby a sebezapření, které udržuje jen vidina dosažení kýženého cíle.

Při transformaci chování v každodenním životě pomáhá jasně definovaná struktura. Nejprve přesné definování toho, čeho chceme dosáhnout. Cíl musí být specifikován zcela konkrétně, například jako pravidelné cvičení jógy. Abstraktní touha „cítit se prima“ nefunguje.

Dále je užitečné identifikovat impuls, který nás vede. Je nutné rozpoznat, zda podnět k jednání vychází z vůle, emocí, únavy či touhy učit se novým věcem, abychom ho mohli řádně využít a podpořit.

Následuje změna motivace. Pozitivní rámování přináší prokazatelně lepší výsledky. Místo cvičení kvůli nutnosti zhubnout do šatů je vhodnější zaměřit se na to, že chci být vitální a zdravý člověk.

Raději být motivován svou novou identitou než „pouhým cílem“.

Je nezbytná okamžitá akce. Samotné rozhodnutí musí bezprostředně následovat konkrétní čin.

Jednám dnes a neodkládám to na zítra, protože to se rovná nikdy.

Také se doporučuje metoda malých kroků. Nereálné cíle vedou k vyčerpání a selhání. Je nutné zavádět drobné změny, které lze bez výjimek dlouhodobě dodržet. Každá hora se skládá z malých kamenů.

A nesmí chybět důsledné opakování. Jediné vynechání naruší těžce budovaný rytmus. Výmluvy jsou snadnější než hledání způsobu, jak překážku překonat.

Podporu v procesu změny může poskytnout sociální okolí, veřejný závazek, pravidelná sebekontrola a vhodný systém odměn – uspokojení. Jak řekl Mark Twain: Návyky nelze jednoduše vyhodit oknem, je třeba je transformovat krok za krokem. Každodenní přesouvání malých kamenů nakonec dokáže přenést celou horu. 

Z použité literatury:

Clear, J.: Atomové návyky, Jan Melvil Publishing, Brno 2020.

Pressfield, S.: Válka Umění – odblokujte svou kreativitu a vyhrajte tvůrčí bitvy, Jan Melvil Publishing,

Brno 2017.

Pořadatel