Petr Vondráček a Lokomotiva

Skupina Lokomotiva slaví. Letos je tomu totiž přesně 25 let, co zahrála poprvé ve složení Petr Vondráček, Vítek Fiala, Karel Schurrer a Norbi Kovács na Chodovské tvrzi v Praze pro spřátelenou americkou základní školu. Posluchači byli spokojeni. Jejich národní poklad zvaný Rock and Roll, má své stoupence a misionáře i v postkomunistické východní Evropě. Psal se rok 1994 a kariéra kapely se měla začít rozjíždět. Největší hity 50.let od Elvise, Chucka Berryho nebo Little Richarda zněly na koncertech Lokomotivy a rozvášňovaly davy často nepolíbených fanoušků, ačkoliv populární hudba 90.let se po strmém technologickém a obecně kulturním vývoji nacházela poněkud jinde. Klíčový byl rok 1996, kdy kluky z Lokomotivy (tehdy O.O.T.M. – One of the millions) vzal do nejsledovanějšího pořadu tehdejší televize - „S politiky netančím“ - pan Miloslav Šimek. Osm let intenzivní spolupráce a pravidelné vystupování na TV obrazovce před milióny diváků. To znamenalo obrovskou popularitu kapely, která v daném žánru neměla konkurenci. Převzaté hity od Rock and Rollových králů a princů musela logicky nahradit tvorba vlastní, česky zpívaná, která sice vycházela z hudby 50. a 60.let, ale dostala zcela nový kabát a modernější pojetí. Čtyři alba vlastního původního repertoáru byla toho všeho důsledkem: Strojek hodinový (1999), Rokenrolové harašení (2001), Tancuj trochu víc (2004) a Čtyři z vlaku a Jazz (2007) čítají takřka 80 vlastních písní. Ano, je to tak. Po 12 letech se skupina Lokomotiva rozhodla se připomenout a jak jinak, než novými písněmi, novým albem. Chtěla by navázat na velkou a pozitivní odezvu publika, které se jí právem dostávalo. Ten čas nastal právě letos, kdy slavíme čtvrt století existence v původní sestavě. Po stovkách vystoupení v klubech, na festivalech, v TV pořadech, v muzikálech i na prestižních společenských událostech jsme se zavřeli do studia a začali nahrávat. Dva nové singly se jmenují „Bohouš“ a „Pojď si hrát“, přičemž druhá jmenovaná píseň je rozpustilým duetem s Markétou Poulíčkovou. V pomyslném hrnci se ještě dodělává cca. 8 dalších nových písní, které budou koncem léta „akorát“ ke konzumaci, k vydání na albu a prezentaci před publikem. Měsíc listopad jsme se rozhodli věnovat živému hraní přímo pro živého posluchače. To je nakonec pro muzikanta stejně to největší štěstí a zadostiučinění. Chceme říct, že jsme stále tady, ač s pár šedinami navíc, ale v plné síle. Jako lokomotiva, která v nádražním depu dostala plnotučný servis.