Hourglass I - Robert Jíša, Miloš Vacík, Aleš Kudela

Hourglass, neboli přesýpací hodiny, je jemný koncertní projekt, kombinující staletí staré nástroje, world music a nejmodernější výstřelky současné hudební technologie, včetně AI, do téměř meditativního celku.

16. září proběhne první část z trilogie Hourglass. Nejexperimetálnější ze tří, na pomezí workshopu, komorní vystoupení tří umělců, hledajících s diváky dokonalé frekvence.

Kontemplativní koncerty v Muzeu hudby.

Každodenní život nám připomíná, že čím dál tím víc potřebujeme čas, kdy se zastavíme.
Čas pro uvědomění si životních priorit a nabrání sil do dalšího dne.

Robert Jíša, absolvent prestižní bostonské školy Berklee College of Music, obor hudební kompozice se zaměřením na filmovou skladbu, si Vás dovoluje pozvat na trilogii hudebního projektu "HOURGLASS", který v sobě snoubí vystoupení prvotřídních muzikantů, uznávaného komorního orchestru specializujícího se na barokní hudbu Musica Florea pod vedením profesora Marka Štryncla, perkusionisty, jazzmana a improvizátora Miloše Vacíka, Lenku Dusilovou a jeho samého hrajícího na specifický moderní nástroj ROLI Seaboard. Přijměte pozvání na hudební pout' znějící hudbou historickou i tou velmi současnou, která má za cíl naše zklidnění, kontemplaci a odpočinek duše.

Robert dlouhodobě pracuje s vlivy zvukových frekvencí na naše tělo a mysl. Ačkoliv to někomu může znít zvláštně, dle prastarých tibetských nauk, ale i aktuálních výzkumů předních světových univerzit publikovaných v prestižních magazínech, má náš organismus několik energetických center citlivě reagujících na konkrétní zvukové frekvence. Je obecně známo, že různé frekvence světelné, barvy, mají vliv na naši psychiku. V případě zvuku to není jinak, jeho vliv je ale ještě silnější a širší veřejnosti neznámý.

Jíšův dlouholetý výzkum na toto téma byl oceněn například vídeňským Museumsquaterem, který si u něj objednal právě z důvodů jeho výzkumu vlivu konkrétních frekvencí v hudební kompozici na náš organismus, vytvoření opery DURST. Místní kulturní kritici dílo pochválili jako mimořádný přínos k tématu vlivu současné hudby na naše emoce, tělo i duši. Tato opera byla ve Vídni úspěšně provedena a následně objednána a provedena i festivalem klasické hudby Dvořákova Olomouc.
Práce se zvukovými frekvencemi v hudební skladbě byla také opakovaně oceněna nositelkou Velké Prešerenovy ceny za kulturu, slovinskou umělkyní Emou Kugler, při jejích filmech a instalacích.

Pokračováním využívání těchto poznatků je právě projekt HOURGLASS, který nyní přinášíme do Muzea hudby. Nachází se na jednom z nejkrásnějších míst v Evropě, na milované a hluboce spirituální Malé Straně, a proto bychom se měli být schopni lehce naladit na kombinaci krásné hudby v provedení renomovaných hudebníků a tónů, frekvencí, které jsou návštěvníkům představeny takovou formou, aby jim přinesly téměř až meditativní zážitek.

Miloš Vacík - jako muzikant, malíř zvuku perkusí, působil ve skupinách Šum svistu, Sluneční orchestr, Laura a její tygři a Tam Tam Orchestra. Od roku 1999 vystupuje se svým hudebním tělesem Tam Tam Batucada, se kterým v roce 2004 vydal první desku. Jako předskokani vystupovali například před finskou skupinou Värtinä nebo britskými Transglobal Underground. Každým rokem vytváří bubenické aranžmá některé z českých vánočních koled.

Aleš Kudela - se v roce 1988 připojil ke skupině Laura a její tygři jako saxofonista a klarinetista. S tímto uskupením nahrál desku Nebudeme a Síla V Nás, na které působí jako hráč na saxofon a klarinet. V některých písních zpívá sólově, např. v písni „Já a Bůh“ na desce „Síla V Nás“ z roku 1992.

Už na albu „Nebudeme“ z roku 1990 se uchytila trojice Kudela, Miloš Vacík a Daniel Nekonečný. Právě s Danielem Nekonečným a Milošem Vacíkem tvořil část sestavy, která se později osamostatnila a založila vlastní hudební projekt Šum svistu.